ਸੂਹੀ ਮਹਲਾ ੫ ਗੁਣਵੰਤੀ ॥

سوہی مہلا ۵ گنونتی ۔۔

Gunvanti.

  • Gurmukhi & Shahmukhi.

    The original Gurbani in both Gurmukhi and transliterated Shahmukhi.

    ਗੁਰਮੁਖੀ ਬਾਣੀ ਨਾਲ ਸ਼ਾਹਮੁਖੀ।

    گرمکھی بانی نال شاہمکھی۔

  • English.

    The original Gurmukhi Bani, with Shahmukhi transliteration and English translations.

    ਗੁਰਮੁਖੀ ਬਾਣੀ ਸ਼ਾਹਮੁਖੀ ਅਤੇ ਅੰਗਰੇਜ਼ੀ ਨਾਲ।

    گرمکھی بانی شاہمکھی اتے انگریزی نال۔

  • ਗੁਰਮੁਖੀ ਗੁਰਬਾਣੀ।

    Gurbani in the root Gurmukhi with exegesis from 8 different Panjabi sources.

    ਗੁਰਬਾਣੀ ਦੇ ਅੱਠ ਅਰਥ, ਦਰਪਣ ਅਤੇ ਟੀਕਾ।

    گربانی دے اٹھّ ارتھ، درپن اتے ٹیکا۔

  • شاہمکھی گربانی۔

    Gurbani transliterated into Shahmukhi with the 8 different Panjabi sources.

    ਗੁਰਬਾਣੀ ਸ਼ਾਹਮੁਖੀ ਵਿੱਚ ਅੱਠ ਅਰਥ, ਦਰਪਣ ਅਤੇ ਟੀਕਾ (ਤਫ਼ਸੀਰ)।

    گربانی شاہمکھی وچّ اٹھّ ارتھ، درپن اتے ٹیکا (تفسیر)۔

ਜਾਣਕਾਰੀ।

جانکاری۔

Information.

Gunvanti is a composition by Guru Arjan Sahib [1563-1606] that comes in Raag Suhi, after both the compositions of Kuchaji and Suchaji of Guru Nanak Sahib [1469-1539]. Raag Suhi in itself is a Raag (musical mode) filled with love for The Lord. Hence why it is in this exact Raag the Laavan, the composition read during the Sikh Anand Karaj Marriage Ceremony, is found. Some sources say Raag Suhi was played in favour by Muslims of the Indian subcontinent, especially favoured for the summer. The preferred playing time of Raag Suhi is in the late morning, hence why many Sikhs try to complete their Laavan in the Anand Karaj before 12:00PM, or noon. Just as the Laavan express love for a God-centred life, Kuchaji, Suchaji and Gunvanti all do as well. Guru Arjan Sahib’s Gunvanti is an expansion of Guru Nanak Sahib’s Kuchaji and Suchaji, hence why the composition ends with the classification numeral of 3. Kuchaji means “ill-mannered woman” whereas Suchaji means “woman of good manner”. Gunvanti then encapsulates the message, meaning “a woman of becoming qualities”, written in first person.

ਗੁਣਵੰਤੀ ਇੱਕ ਸ਼ਬਦ ਗੁਰੂ ਅਰਜਨ ਸਾਹਿਬ ਦੇ ਹਨ ਜੋ ਰਾਗ ਸੂਹੀ ਵਿੱਚ ਹੈ। ਗੁਣਵੰਤੀ ਸ਼ਬਦ ਗੁਰੂ ਨਾਨਕ ਸਾਹਿਬ ਦੇ ਕੁਚਜੀ ਅਤੇ ਸੁਚਜੀ ਤੋਂ ਬਾਅਦ ਆਉਂਦਾ ਹਨ ਰਾਗ ਸੂਹੀ ਵਿੱਚ। ਰਾਗ ਸੂਹੀ ਇੱਕ ਰਾਗ ਹੈ ਜਿਸ ਵਿੱਚ ਰੱਬ ਲਈ ਪ੍ਰੇਮ ਦੇ ਸ਼ਬਦ ਬਹੁਤ ਹੀ ਜਿਆਦਾ ਹਨ। ਇਸ ਵਜ੍ਹਾ ਕਰਕੇ ਰਾਗ ਸੂਹੀ ਵਿੱਚ ਲਾਵਾਂ ਸ਼ਬਦ ਸਿੱਖ ਆਨੰਦ ਕਾਰਜ ਵਿਆਹ (ਸ਼ਾਦੀ) ਦੇ ਆਉਂਦੇ ਹਨ। ਕੁਝ ਇਤਿਹਾਸਕਾਰ ਕਹਿੰਦੇ ਹਨ ਕਿ ਰਾਗ ਸੂਹੀ ਭਾਰਤੀ ਉਪ ਮਹਾਂਦੀਪ ਦੇ ਮੁਸਲਮਾਨਾਂ ਦੁਆਰਾ ਵਜਾਇਆ ਜਾਂਦਾ ਸੀ ਖਾਸ ਕਰਕੇ ਗਰਮੀਆਂ ਵਿੱਚ। ਰਾਗ ਸੂਹੀ ਸਵੇਰੇ ਦੇਰ ਨਾਲ ਵਜਾਉਣਾ ਸਭ ਤੋਂ ਵਧੀਆ ਹੈ। ਇਹੀ ਕਾਰਨ ਹੈ ਕਿ ਬਹੁਤ ਸਾਰੇ ਸਿੱਖ ਦੁਪਹਿਰ ਤੋਂ ਪਹਿਲਾਂ ਲਾਵਾਂ ਖਤਮ ਕਰਨ ਦੀ ਕੋਸ਼ਿਸ਼ ਕਰਦੇ ਹਨ। ਜਿਵੇਂ ਲਾਵਾਂ ਕਹਿੰਦੇ ਹਨ ਕਿ ਰੱਬ ਕੇਂਦਰਿਤ ਜੀਵਨ ਜੀਓ ਕੁਚਜੀ, ਸੁਚਜੀ ਅਤੇ ਗੁਣਵੰਤੀ ਸ਼ਬਦਾਂ ਵੀ ਇਹੀ ਕਥਨ ਕਰਦੇ ਹਨ। ਗੁਰੂ ਅਰਜਨ ਸਾਹਿਬ ਦਾ ਗੁਣਵੰਤੀ ਇੱਕ ਵਿਸਥਾਰ ਹੈ ਗੁਰੂ ਨਾਨਕ ਸਾਹਿਬ ਦੇ ਕੁਚਜੀ ਅਤੇ ਸੁਚਜੀ ਤੋਂ। ਇਸ ਕਾਰਨ ਹੈ ਗੁਣਵੰਤੀ ਸ਼ਬਦ ੩/3 ਵਚਨ ਨਾਲ ਖਤਮ ਹੁੰਦਾ ਹੈ।

گنونتی اکّ شبد گرو ارجن ساہب دے ہن جو راگ سوہی وچّ ہے۔ گنونتی شبد گرو نانک ساہب دے کچجی اتے سچجی توں بائد آؤندا ہن راگ سوہی وچّ۔ راگ سوہی اکّ راگ ہے جس وچّ ربّ لئی پریم دے شبد بہت ہی زیادا ہن۔ اس وجھا کرکے راگ سوہی وچّ لاواں شبد سکھّ آنند کارج ویاہ (شادی) دے آؤندے ہن۔ کجھ اتہاسکار کہندے ہن کِ راگ سوہی بھارتی اپ مہاندیپ دے مسلماناں دوارا وجایا جاندا سی خاس کرکے گرمیاں وچّ۔ راگ سوہی سویرے دیر نال وجاؤنا سبھ توں ودھیا ہے۔ اہی کارن ہے کِ بہت سارے سکھّ دپہر توں پہلاں لاواں ختم کرن دی کوشش کردے ہن۔ جویں لاواں کہندے ہن کِ ربّ کیندرت جیون جیؤ کچجی، سچجی اتے گنونتی شبداں وی اہی کتھن کردے ہن۔ گرو ارجن ساہب دا گنونتی اکّ وستھار ہے گرو نانک ساہب دے کچجی اتے سچجی توں۔ اس کارن ہے گنونتی شبد 3/۳ وچن نال ختم ہندا ہے۔